turistická skupina
V rámci našeho okruhu přátel plánujeme pravidelně nabízet túry v okolí Eschdorfu.
Další termíny naleznete v programu akcí.
Místem setkání je vždy farní nádvoří kostela sv. Barbory v Eschdorfu.
Turistický koncept z Eschdorfu
Sdružení přátel Eschdorfu (Freundeskreis Eschdorf eV) vytvořilo koncepci turistických tras v okolí Eschdorfu v roce 2021. Tuto mapu si můžete stáhnout zde.
Objevte přírodu
Turistické túry v Eschdorfu
Eschdorferská okružní stezka 1
Eschdorferská okružní stezka 2
Eschdorfer Rundweg 3
Eschdorfer Rundweg 4
Naše túra začíná u historické fary v Eschdorfu, Kirchberg 3 v 01328 Dresden-Eschdorf, což je čtyřboký statek s budovami z 18. a 19. století (bývalé ubikace pro služebnictvo – nyní ubytování pro turisty, malá stodola, velká stodola – nyní kulturní centrum a fara). Tyto budovy byly po znovusjednocení Německa zrestaurovány v regionálně typickém hrázděném stylu. Faru opouštíme podél historické hřbitovní zdi z pískovcových bloků a u vnější strany hřbitovní brány odbočujeme doprava, po pravé straně míjíme kulturní centrum a ihned odbočujeme doleva na štěrkovou cestu vedoucí k bývalému železničnímu náspu odbočky Weißig – Dürrröhrsdorf. Zde odbočíme vlevo na tuto dnes již zpevněnou cyklostezku a po ní pokračujeme k bývalé zastávce Eschdorf, která v roce 1951 zrušila svou funkci s demontáží této regionální železnice a nyní na ní stojí turistická chata, přestavěná v roce 2007. Zde odbočíme vpravo na zpevněnou cestu patřící bývalému zemědělskému družstvu (LPG) a stoupáme do kopce přibližně 1 km. Po této cestě se nám naskytne široký výhled doleva až k hradu Stolpen. Na okraji lesa odbočíme vlevo na nezpevněnou cestu do lesa (nyní značená zelenou tečkou).
Po několika metrech nás cesta značená zelenou tečkou opouští, ale my pokračujeme rovně. Po několika stech metrech klikatého sjezdu dorazíme na křižovatku lesních cest a narazíme na starou loveckou stezku Augusta Silného. Odbočíme doleva na tuto „Stezku Vysokých mostů“ (nazývanou také „Stezka sedmi mostů“) a přejdeme první a pro nás dnes jediný z Vysokých mostů. Nyní se vydáme po zeleně značené stezce do kopce v dlouhých zatáčkách a dorazíme na krásné, alpské horské louky. Naše cesta nás nyní zavede na Doberberg, 292 metrů vysoký kopec nad Wünschendorfem s odpočívadlem, vysokým, viditelným vrcholovým křížem a válečným památníkem. Odtud se nám naskytne úchvatný výhled na Saské Švýcarsko a Pirnu, stejně jako na tzv. „Schöne Höhe“ (Krásná výšina) poblíž Dittersbachu. Nyní se naše túra vrací o několik set metrů zpět, až dojdeme k rozcestí a pokračujeme rovně (je to Schönfeld-Weißiger-Bergweg (SWB) označená zelenou tečkou), po které pokračujeme přes louky a do světlého lesa, až dojdeme k místu, kde jsme téměř na začátku naší túry odbočili do lesa ze staré zpevněné cesty.
Zde na okraji lesa opustíme tuto stezku SWB (označenou zelenou tečkou) a odbočíme doprava zpět na zpevněnou cestu vedoucí dolů do Eschdorfu. U vlakové zastávky Eschdorf odbočíme doleva na současnou dálkovou cyklostezku zpět k eschdorfské faře, která je díky sousedícímu kostelu sv. Barbory z roku 1346 viditelná už z dálky. Ti, kteří si přejí krátkou odbočku do eschdorfského panského parku s jeho starobylými stromy, by měli asi 100 metrů za eschdorfskou vlakovou zastávkou odbočit doprava na poněkud hrbolatou cestu vedoucí dolů do údolí parku. Odtud se také dostanou ke kostelu sv. Barbory a eschdorfské faře. Eschdorfský kostel byl v roce 1886 přestavěn Traugottem Bienertem, majitelem místního mlýna, který se narodil v eschdorfském Horním mlýně. Malé, zajímavé varhany Herbrig s varhanní skříní od Gottfrieda Sempera, oltář sv. Barbory a pozdně gotická křížová klenba v presbytáři zvou k posezení. V horním patře tohoto kostela se nachází také „Muzeum v podkroví“, místní historické muzeum pro oblast kolem Eschorfu.
Naše túra začíná před řeznictvím „Wurschtelpeter“, kde se můžete posilnit jídlem a pitím. Dotankovaní pokračujeme po Spiegelweg asi 250 metrů k lavičce „Am Kalkhaufen“ (U vápenné hromady), kde odbočíme doprava na prašnou cestu a sledujeme ji až těsně za rybník, který necháme po levé straně. Naše cesta se nyní rozdvojuje u Gickelsbergu a tentokrát se vydáme po pravé prašné cestě, která se vine mírně do kopce (levá cesta vede jako zapuštěná cesta skrz bývalou pískovnu). V nejvyšším bodě u Gickelsbergu nabízí naše cesta panoramatický výhled, táhnoucí se od Eschdorfu přes hrad Stolpen a hluboko do Lužice. Pokračujeme po této cestě, zpočátku v široké zatáčce doleva, poté odbočujeme doprava mezi poli, dokud se tato turistická stezka nenapojí na „Starou silnici Rossendorf-Dittersbacher Straße“ (Stará cesta Rossendorf-Dittersbach). Zde odbočíme doleva směrem na Alt-Rossendorf. Po pravé straně lesa nás doprovázejí velmi staré kaštany obecné (mariny). Kousek před Rossendorfem vidíme po pravé straně nedávno sanovanou bývalou skládku a poté, když necháme po pravé straně jízdárnu Rossendorf, dorazíme na rušnou silnici S 177 (Pirna-Radeberg).
Přímo na této křižovatce vidíme na pravé straně silničního příkopu trojúhelníkový starý pískovcový blok (asi o 30 metrů dále nacházíme podobný kámen). Oba pískovcové bloky pocházejí ze starého vchodu do dvora bývalého panství Rossendorf, které v 30. letech 19. století zcela vyhořelo a bylo znovu postaveno na protějším kopci za pozdějšího majitele panství von Quandta. Jeho malá věž je z dálky snadno rozpoznatelná. Přejdeme silnici S 177 diagonálně doleva a po několika metrech odbočíme doprava na „Alte Schullwitz-Rossendorfer Straße“ (Stará silnice Schullwitz-Rossendorf), která dnes slouží pouze pro zemědělskou dopravu. Po této silnici, která nabízí krásný výhled na kopec Triebenberg a části Eschdorfu a Schullwitzu, se držíme, dokud se nezmění na betonovou cestu vybudovanou za éry NDR. Odtud by se dalo pokračovat v pěší turistice k Napoleonově kameni a dále na Weißig. Na začátku kamenné cesty odbočíme doleva a po staré venkovské cestě se dostaneme do obce Schullwitz. Zde odbočíme doleva po silnici z Weißigu, až dojdeme k hostinci „Am Triebenberg“ v Schullwitzu, kde nás láká k přestávce chutné a levné jídlo.
U tohoto hostince odbočíme doleva na asfaltovou silnici směr Eschdorf a po ní pokračujeme, dokud nedojdeme k kontejnerovému dvoru, které se brzy ukáže. Poté silnici opustíme a hned za kontejnery odbočíme doprava na bývalý železniční násep trati Weißig-Dürrröhrsdorf, který je od roku 1951 mimo provoz a nyní slouží jako cyklostezka. Na stanici Schullwitz-Eschdorf, která krátce poté následuje, stále mnoho památek připomíná bývalý železniční provoz. Pokračujeme po této cyklostezce kolem eschdorfských domů, dokud po levé straně neuvidíme dva fotbalové branky, poté eschdorfský kostel a nakonec vitrínu na železničním náspu. Před ní odbočíme doleva, držíme se hřbitovní zdi po pravé straně a projdeme areálem fary dolů do údolí Schullwitzbach, kolem hřiště, až k semaforu na S 177. Na semaforu přejdeme a již vidíme řeznictví "Wurschtelpeter", kde naše túra končí.
Naše túra začíná na farním hřbitově v Eschdorfu vedle kostela sv. Barbory (první zmínka z roku 1346). Opouštíme hřbitov mezi hřbitovní zdí a kulturní stodolou, odbočíme hned vpravo a pak hned znovu vlevo a jdeme podél okraje louky sloužící jako volejbalové a fotbalové hřiště ke starému železničnímu náspu bývalé železniční trati Weißig-Dürrröhrsdorf. Na tuto cestu, dnes cyklostezku a turistickou stezku, odbočíme vpravo. Asi po 500 metrech opustíme tuto asfaltovou cestu vlevo a odbočíme na zelenou tečku označenou stezku „Schönfeld-Weißiger-Bergweg“. Mezi poli stoupáme na Triebenberg, nejvyšší kopec Drážďan (383 m). Po dosažení jeho vrcholu na okraji lesa nás naše turistická stezka vede opět z kopce, až po zatáčce doleva dorazíme k betonové cestě (bývalá příjezdová cesta k radarové stanici Sovětské armády a později výzkumné laboratoři Technické univerzity v Drážďanech). Na tuto cestu odbočíme vpravo a pokračujeme z kopce. Betonová cesta se setkává s asfaltovou cestou Eschdorf-Zaschendorf, která patří zemědělskému družstvu.
Nyní odbočíme doprava a po této cestě půjdeme asi 100 metrů, dokud se vlevo neodbočí značená polní cesta do Zaschendorfu. Pokračujeme po této cestě, dokud nedorazíme do Zaschendorfu. Vpravo vidíme bývalý mlýn a nedaleko něj mlynářův dům (charakteristický je dřevěný kříž před ním). Od pátku do neděle, mezi 13:00 a 18:00, si můžete v místní kavárně pochutnat na lahodných koláčích, kávě a zmrzlině. V Zaschendorfu odbočíme doprava na vesnickou ulici a dojdeme na náměstí s ruční pumpou. Tam odbočíme doleva a po krátké procházce dojdeme ke kulturnímu centru rodiny Schusterů, kde si můžete koupit ručně vyráběné kovové a dřevěné výrobky a v některé dny i kávu a koláč. Pokračujeme kolem modrého domu ven ze Zaschendorfu a kocháme se krásným výhledem na Saské Švýcarsko, dokud se naše cesta nerozdělí.
Zde odbočíme vlevo na užší značenou cestu směrem na Doberberg. Na tomto nyní delším značeném úseku lesem překročíme tzv. Sedm vysokých mostů, lovecké stezky z doby Augusta Silného, které měly usnadnit jeho cesty kočárem drsným lesem. Po chvíli dojdeme k vyznačenému rozcestí cesty v lese. Zde dvakrát rychle za sebou odbočíme vlevo, abychom se dostali na cestu do Eschdorfu. Po této cestě znovu vystoupáme a asi po 1 km dorazíme k zpevněné cestě Eschdorf-Zaschendorf patřící zemědělskému družstvu. Na tuto cestu odbočíme vpravo a pokračujeme směrem na Eschdorf. Před vlakovým nádražím Eschdorf odbočíme vlevo na bývalou železniční trať. Po několika metrech se vpravo odbočuje cesta k eschdorfskému panskému parku (označena cedulí). My však pokračujeme rovně, až dojdeme k velké vitríně patřící eschdorfské farnosti. Za ní odbočíme vpravo, znovu uvidíme kostel sv. Barbory a vracíme se na nádvoří eschdorfské farnosti.
Túra začíná na nádvoří eschdorfského řeznictví „Wurschtelpeter“, kde si předem můžete vychutnat dobré jídlo a pití a poté se osvěžení vydat na tuto přibližně 10 km dlouhou túru. Trasa vede asi 400 metrů po Spiegelweg. U lavičky „Am Kalkhaufen“ (jak je napsáno na opěradle) odbočte doprava na nezpevněnou cestu a pokračujte po ní asi 800 metrů. Asi 100 metrů za rybníkem po levé straně se dostanete k koncovým morénovým kopcům Gickelsbergu. Zde vás trasa vede podél okraje křoví, propadlou cestou bývalé pískovny a do lesa na velkou louku na okraji lesa. Jděte po cestě vyšlapané do trávy vlevo, poté po krátké vzdálenosti odbočte doprava a vpravo narazíte na rozbitou nezpevněnou cestu. Po této cestě jděte rovně asi 500 metrů a po levé straně nechte malý pás kopců. Na konci této cesty narazíme v mírné pravotočivé zatáčce na starou silnici „Rossendorf-Dittersbacher Weg“ (Rossendorfsko-Dittersbachská silnice). Na tuto silnici odbočíme doprava a sledujeme ji několik kilometrů až do jejího konce těsně před Dittersbachem. Po pravé straně míjíme starou cihelnu Dittersbach (nyní továrnu na betonové tvárnice). Podél tohoto úseku se nám naskytne nádherný panoramatický výhled na Eschdorf a v pozadí kopec Triebenberg. Krátce před Dittersbachem dorazíme na zpevněnou silnici Eschdorf-Dittersbach, na kterou odbočíme doprava a po asi 50 metrech sjedeme opět vlevo.
Naše cesta nás nyní vede po luční stezce těsně před okraj lesa v údolí Lieblingstal. Zde se cesta na louce rozdvojuje. Odbočíme doleva na luční cestu směrem k údolí a na jejím konci mineme první osady Dittersbachu, než dosáhneme začátku údolí Lieblingstal. Zde odbočíme doprava na turistickou stezku údolím Lieblingstal a ihned dorazíme ke kapli Huberta. Tato kaple, spolu s dalšími lavičkami a pamětními stélami podél cesty, byla postavena kolem roku 1830 baronem von Quandtem, tehdejším majitelem pozemků v Dittersbachu a Eschdorfu, na počest saské královské rodiny a s láskou zrestaurována v letech 2000 až 2006 spolkem Dittersbach Quandt. Naše cesta nás vede přes několik mostů přes potok Schullwitzbach, lesem a poté přes louky k Ďáblově mostu. Krátce před mostem se cesta rozdvojuje a bohužel ukazatele končí. Krátce za poslední lavičkou, kterou jsme minuli, odbočte na křižovatce doprava a pokračujte lesem až k okraji lesa. Zde pokračujte podél okraje lesa doleva (bohužel cesta je nyní asi 120 metrů ve špatném stavu!). Dojdeme k polní cestě vycházející z lesa; odbočte doprava na tuto cestu a pokračujte, dokud nedojdete k zpevněné silnici Dittersbach-Eschdorf, kde na konci cesty odbočte doleva.
(POZOR: Od částečně chybějícího úseku cesty podél lesa až k vjezdu do Eschdorfu budou v blízké budoucnosti probíhat stavební práce pro novou rychlostní silnici S 177. V důsledku těchto prací budou tyto chybějící a částečně rozbité cesty opraveny nebo kompletně znovu vybudovány!) Po zpevněné cestě půjdeme kolem Rosinendörfchen (Rozinkové vesnice) do Eschdorfu a na konci této cesty odbočíme doprava na pěšinu staré silnice S 177. Naše túra nás vede kolem bývalého hostince Landei k Bienertmühle (Bienertův mlýn) v Eschdorfu, který se nachází diagonálně naproti. Toto je místo, kde se narodil majitel mlýna Traugott Bienert a jako mladý muž zde zahájil svou úspěšnou kariéru mlynáře a majitele mlýna. (Po konzultaci s majiteli tohoto mlýna je možné si prohlédnout staré, částečně zachovalé mlýnské stroje.) Poté nás naše cesta vede několik metrů do kopce (nahoře vidíme školu a kostel v Eschdorfu). Ale hned odbočujeme doprava na Mühlenweg, která byla vybudována na místě bývalého mlýnského potoka, kolem eschdorfského hřiště zpět k řeznictví „Wurschtelpeter“, které už z dálky vidíme a kde snad po dalším občerstvení naše túra končí.
Tato túra nás vede po staré stezce „Leuschnerweg“ do lesa Harthwald a zpět. Naši procházku začínáme u farního kostela v Eschdorfu u kostela sv. Barbory a sestupujeme z kopce Kirchberg v Eschdorfu k ulici Pirnaer Straße, kterou přecházíme na semaforech. Mineme řeznictví „Wurschtelpeter“, kde se můžeme občerstvit, a pokračujeme po stezce Spiegelweg pod starou chodbou dnes již přestavěné stodoly, až dojdeme ke křižovatce u „Bank am Kalkhaufen“ (Lavička u hromady vápna). Zde odbočíme doprava a pokračujeme po této polní cestě asi 1,5 km, kolem staveniště nové dálnice S 177 a malého rybníka, do kopce, kolem lavičky s krásným výhledem na Lužici a poté dále dolů po svahu doleva. Tato cesta se vine poli, dokud se nenarazí na starou silnici Rossendorf-Dittersbach, na kterou odbočíme doprava. Nyní jdeme asi 500 metrů, dokud vlevo nezačne (relativně nová) štěrková cesta, po které jdeme asi 300 metrů, abychom se pak po pěšině, která je bohužel poněkud poškozená jezdci a je také mírně zarostlá, dostali na starou, poněkud hrbolatou „Leuschnerweg“.
Nyní pokračujeme rovně, kolem čtyř starých hraničních kamenů mezi bývalými panstvími Dittersbach a Rossendorf, až dojdeme k malému potoku „Der kalte Bach“ (Studený potok), jehož most se bohužel zřítil během povodní v roce 2013. Proto musíme potok překonat pomocí klády položené přes cestu nebo po nedalekém malém brodu. V blízké budoucnosti bude na tomto místě turisty vítat veřejný brod s nášlapnými kameny v potoce a odpočívadlem na protějším břehu s znovu vztyčeným Leuschnerovým kamenem. Friedrich Ludwig Leuschner, poslanec Říšského sněmu narozený v Glauchau, vlastnil panství Dittersbach a Rossendorf od roku 1883 až do své smrti a údajně se již na konci 19. století zasazoval o přeměnu saských lesů z monokulturních na smíšené. Pokračujeme v túře po druhé straně „Kalter Bach“, až dojdeme k silnici před branou dnešního Helmholtzova centra. Leuschnerův pamětní kámen je v současnosti skrytý na vnější straně plotu Helmholtzova centra, kam byl přemístěn během výstavby bývalého ZfK v dobách NDR.
K tomuto místu se dostaneme z cesty přímo podél plotu a znovu překročíme „Kalten Bach“ (Studený potok). Vrátíme se po stejné cestě na silnici, po které jdeme, dokud nedojdeme k ceduli s nápisem „Dürrröhrsdorf-Ditterbach“. Ihned poté odbočíme vpravo na polní cestu, která opět kříží „Kalten Bach“. Naše cesta vede vpravo krátce před malým lesíkem. Tento les necháme za sebou a přejdeme další pole (louka vpravo, pole vlevo) až těsně před další malý lesík. Než dojdeme k dalšímu lesíku, pokračujeme po polní cestě vlevo a sledujeme ji, dokud se znovu nenapojíme na starou silnici Rossendorf-Dittersbach. Na tuto cestu odbočíme vpravo a sledujeme ji, dokud se doleva neodbočí naše cesta zpět do Eschdorfu, po které jsme vyrazili. V budoucnu výstavba nové silnice S 177 obnoví novou trasu ze staré ulice Rossendorfer-Dittersbacher Straße k ulici Eschdorfer Rosinendörfchen, která by pak byla dobrou volbou jako zpáteční trasa.